Co je to ENDOMETRIÓZA a ADENOMYÓZA

Aktualizováno: listopad 2026 | Cyklus ženy

Endometrióza není jen bolestivá menstruace. Je to chronické, zánětlivé onemocnění, které může ovlivňovat mnohem více než pouze ženské reprodukční orgány. Může zasahovat do fungování střev, močového ústrojí, nervového systému, plodnosti i psychického zdraví. Některé ženy přitom prožívají každodenní bolesti, zatímco jiné nemusí mít téměř žádné příznaky.

V posledních letech přibývá výzkumů, které nám pomáhají lépe porozumět endometrióze, jejím genetickým souvislostem, zánětlivým procesům, chronické bolesti i možným souvislostem s dalšími onemocněními.

V tomto článku se podíváme na to, co dnes o endometrióze víme, jaké jsou její příznaky, čtyři stádia, možnosti diagnostiky a léčby, jak souvisí s adenomyózou a trávením a kde v České republice vyhledat specializovanou pomoc.

Co je endometrióza?

Endometrióza je chronické onemocnění, při kterém se tkáň podobná děložní sliznici (endometriu) nachází mimo dutinu děložní.

Tato tkáň může vyvolávat lokální zánětlivou reakci, podporovat vznik srůstů, dráždit okolní nervy a způsobovat bolest nebo narušovat funkci postižených orgánů.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) postihuje endometrióza přibližně 10 % žen a dívek v reprodukčním věku, tedy asi 190 milionů na celém světě.

Endometrióza není pouze onemocněním dělohy. Ložiska se mohou nacházet na různých místech těla a jejich působení může být spojeno s širšími změnami v imunitních, zánětlivých a nervových procesech.

Přesná příčina vzniku endometriózy dosud není známá. Současný výzkum ukazuje, že jde o multifaktoriální onemocnění, na jehož rozvoji se pravděpodobně podílejí genetické, hormonální, imunologické a další biologické mechanismy.

Kde všude se může endometrióza vyskytovat?

Endometriotická ložiska se nejčastěji nacházejí v oblasti malé pánve, ale mohou postihovat i vzdálenější části těla.

Mezi možné lokalizace patří:

• Pobřišnice v malé pánvi.
• Vaječníky, kde mohou vznikat endometriální cysty neboli endometriomy.
• Vejcovody a jejich okolí.
• Vazy a tkáně za dělohou.
• Prostor mezi pochvou a konečníkem.
• Střeva, zejména konečník a esovitá klička tlustého střeva.
• Močový měchýř a močovody.
• Bránice, pohrudnice a plíce.
• Operační jizvy, například po císařském řezu.
• Výjimečně nervové struktury nebo další vzdálené oblasti.

Vzácné případy byly popsány také v oblasti hrudníku, včetně osrdečníku. Není tedy správné tvrdit, že jediným orgánem, který endometrióza nemůže postihnout, je srdce.

Endometrióza může v některých lokalizacích prorůstat do okolních tkání a narušovat funkci orgánů. Hluboká endometrióza může například postihnout střevní stěnu nebo močovody.

V závažných případech může dojít ke střevní neprůchodnosti nebo poškození ledvin v důsledku zablokování odtoku moči.

Neznamená to však, že každá žena s endometriózou má takto rozsáhlé postižení. Mimopánevní formy jsou poměrně vzácné.

Jaké jsou příznaky endometriózy?

Endometrióza se může u každé ženy projevovat jinak. Záleží mimo jiné na lokalizaci ložisek, zapojení nervového systému, přítomnosti dalších onemocnění a individuální reakci organismu.

Menstruační a gynekologické obtíže

• Silná nebo bolestivá menstruace.
• Bolesti několik dní před menstruací.
• Chronická bolest v podbřišku nebo malé pánvi.
• Bolest při pohlavním styku nebo po něm.
• Bolest při ovulaci.
• Nepravidelné krvácení nebo špinění.
• Potíže s otěhotněním.
• Bolest vystřelující do zad, kříže nebo dolních končetin.

Trávicí obtíže

• Nadýmání a výrazně nafouklé břicho, někdy označované jako endo belly.
• Bolesti břicha.
• Průjem nebo zácpa.
• Střídání průjmu a zácpy.
• Bolest při vyprazdňování, zejména během menstruace.
• Pocit tlaku v konečníku.
• Nevolnost.
• Pocit neúplného vyprázdnění.
• Vzácně krev ve stolici v souvislosti s cyklem.

Močové obtíže

• Bolest při močení.
• Časté nucení na močení.
• Bolest nebo tlak v oblasti močového měchýře.
• Cyklicky se objevující krev v moči, zejména při postižení močových cest.

Celkové a méně obvyklé příznaky

• Chronická únava a vyčerpání.
• Poruchy spánku.
• Snížená výkonnost.
• Bolesti zad nebo dolních končetin.
• Bolest na hrudi, v rameni nebo při dýchání, zejména při vzácné hrudní endometrióze.
• Psychické vyčerpání, úzkostné nebo depresivní příznaky spojené s chronickou bolestí.

Důležité je, že žena může mít endometriózu i bez jakýchkoliv výrazných příznaků. Někdy se na ni přijde náhodně při vyšetření nebo při hledání příčiny neplodnosti.

Zároveň platí, že žádný z uvedených příznaků sám o sobě endometriózu nepotvrzuje. Podobné obtíže mohou mít i jiné příčiny.

Čtyři stádia endometriózy

Pro popis rozsahu endometriózy se používá například klasifikace rASRM (revidovaná klasifikace Americké společnosti pro reprodukční medicínu).

Rozlišuje čtyři stádia podle bodového hodnocení nálezů, které zahrnuje rozsah, velikost a hloubku ložisek, postižení vaječníků a přítomnost srůstů.

1. stádium – Minimální endometrióza

Ojedinělá drobná, převážně povrchová ložiska, obvykle bez významných srůstů. Hodnocení 1–5 bodů.

2. stádium – Mírná endometrióza

Více ložisek, některá mohou zasahovat hlouběji do tkání. Srůsty bývají nevýznamné nebo chybějí. Hodnocení 6–15 bodů.

3. stádium – Středně závažná endometrióza

Rozsáhlejší ložiska, mohou se objevit endometriomy na vaječnících a srůsty v malé pánvi. Hodnocení 16–40 bodů.

4. stádium – Závažná endometrióza

Výrazné postižení vaječníků, rozsáhlejší ložiska a pevné srůsty, které mohou měnit anatomické poměry mezi orgány. Hodnocení nad 40 bodů.

Znamená vyšší stádium automaticky větší bolesti?

Ne.

Rozsah endometriózy nemusí odpovídat intenzitě bolesti. Žena s prvním stádiem může trpět velmi silnými bolestmi, zatímco žena se čtvrtým stádiem může mít relativně mírné obtíže.

Jak se endometrióza diagnostikuje?

Diagnostika začíná podrobným rozhovorem o příznacích, menstruačním cyklu, bolestech, trávení, močení, sexuálním životě a případných problémech s otěhotněním.

Následují vyšetření podle konkrétní situace.

1. Gynekologické vyšetření

Lékař zhodnotí příznaky a může provést pohmatové vyšetření. Normální gynekologický nález však endometriózu nevylučuje.

2. Specializovaný ultrazvuk

Transvaginální ultrazvuk prováděný zkušeným odborníkem může odhalit endometriomy, některé formy hluboké endometriózy a známky srůstů.

Drobné povrchové léze ale nemusí být na ultrazvuku viditelné.

3. Magnetická rezonance (MRI)

MRI může pomoci zmapovat rozsah hluboké endometriózy, zejména při podezření na postižení střev, močového měchýře nebo dalších pánevních struktur.

4. Laparoskopie

Laparoskopie je miniinvazivní operační metoda, která umožňuje přímé zhodnocení nálezu, odběr tkáně k histologickému vyšetření a případné chirurgické ošetření ložisek.

Dnes už ale neplatí, že každá žena musí podstoupit laparoskopii, aby mohla být endometrióza diagnostikována a léčena.

Podle doporučení ESHRE z roku 2022 lze u řady žen postupovat na základě příznaků a zobrazovacích vyšetření. Laparoskopie se zvažuje zejména při nejasných nálezech nebo pokud empirická léčba není vhodná či nepomáhá.

Více informací: ESHRE Guideline: Endometriosis (2022).

Existuje krevní test na endometriózu?

V současnosti neexistuje běžně doporučovaný krevní test, který by sám o sobě spolehlivě potvrdil nebo vyloučil endometriózu.

Například marker CA-125 může být u některých žen zvýšený, ale není dostatečně specifický ani citlivý pro samostatnou diagnostiku.

Negativní ultrazvuk, MRI ani běžné krevní výsledky tedy automaticky neznamenají, že žena endometriózu nemá.

Nové možnosti diagnostiky endometriózy bez operace:

🔬 Vědci vyvíjejí nové neinvazivní testy, které by mohly pomoci diagnostikovat endometriózu bez chirurgického zákroku.

Jedním z nich je Ziwig Endotest®, který dokáže analyzovat biomarkery (mikroRNA) ze vzorku slin. Test se již využívá ve vybraných zahraničních zdravotnických zařízeních.

Další možností je DotEndo, vyvíjený krevní test, který rovněž využívá analýzu mikroRNA a umělou inteligenci. Zkoumají se také další krevní testy kombinující různé biomarkery. Studie z roku 2026 přinesly slibné výsledky, ale jejich spolehlivost je potřeba dále ověřovat. PubMed

Tyto testy zatím nejsou běžnou součástí diagnostiky v České republice. Mohly by však do budoucna přispět k rychlejšímu odhalení endometriózy.

📚 Studie a odborné zdroje:

• Ziwig Endotest – studie (2025)
• Nový krevní test na endometriózu – studie (2026)
• NICE – přehled nových diagnostických testů (2026)

Endometrióza jako systémové onemocnění: co ukazuje současný výzkum?

Dlouho byla endometrióza vnímána především jako gynekologické onemocnění související s menstruací a reprodukčními orgány.

Dnes se stále více zkoumá její širší biologický dopad.

Endometrióza je chronické, estrogen-dependentní zánětlivé onemocnění s možnými systémovými projevy.

Označení systémové onemocnění upozorňuje na to, že její dopady nemusí být omezené pouze na místo, kde se nacházejí ložiska. Neznamená to ale, že každá žena má zánět ve všech orgánech nebo že endometrióza automaticky způsobuje další nemoci.

Výzkum se zaměřuje například na:

• Fungování imunitního systému.
• Zánětlivé signální molekuly.
• Hormonální regulaci.
• Nervový systém a zpracování bolesti.
• Genetické predispozice.
• Střevní mikrobiom.
• Metabolické a další systémové souvislosti.

Významná genetická studie v časopise Nature Genetics

V březnu 2023 vyšla v časopise Nature Genetics rozsáhlá studie s názvem The genetic basis of endometriosis and comorbidity with other pain and inflammatory conditions.

Výzkumníci analyzovali genetická data:

• 60 674 žen s endometriózou.
• 701 926 kontrolních účastnic a účastníků.

Studie identifikovala 42 významných genetických oblastí souvisejících s endometriózou a odhalila genetické překryvy s dalšími bolestivými a zánětlivými stavy.

Patřily mezi ně například migréna, chronické bolesti zad, bolest na více místech těla, astma nebo osteoartróza.

Výsledky podporují pohled na endometriózu jako na onemocnění, jehož biologické souvislosti přesahují samotnou pánev.

Zároveň je důležité rozlišovat mezi genetickou souvislostí a přímou příčinou. Studie neprokazuje, že endometrióza sama vyvolává všechna uvedená onemocnění.

Nature Genetics (2023) – The genetic basis of endometriosis

Jakou roli hraje zánět při endometrióze?

Zánět je jedním z klíčových mechanismů tohoto onemocnění.

V okolí endometriotických ložisek se mohou aktivovat imunitní buňky a uvolňovat látky, které ovlivňují okolní tkáně, cévy i nervová zakončení.

Mezi zkoumané látky patří například:

• Interleukin-1β (IL-1β).
• Interleukin-6 (IL-6).
• Tumor nekrotizující faktor alfa (TNF-α).
• Prostaglandiny, zejména PGE2.

Tyto látky se podílejí na zánětlivé signalizaci, bolesti a dalších biologických procesech.

Chronický zánět může přispívat k přecitlivělosti nervového systému a podporovat přetrvávání bolesti i tehdy, když samotný rozsah ložisek není velký.

Znamená to, že má žena zánět v celém těle?

Ne nutně.

U endometriózy je dobře popsané zánětlivé prostředí zejména v postižených tkáních a pobřišniční dutině. Výzkumy zároveň zkoumají změny systémových zánětlivých markerů.

Tyto změny však nejsou u všech žen stejné a nelze je jednoduše potvrdit například běžným vyšetřením CRP.

Důležité je také to, že zánětlivé procesy mohou ovlivňovat nervovou signalizaci, bolest, únavu a celkovou kvalitu života.

Endometrióza a trávení: proč ženy často trápí nadýmání, zácpa nebo průjmy?

Trávicí obtíže patří mezi časté problémy žen s endometriózou.

Nemusí přitom jít pouze o endometriózu přímo postihující střevo.

Na trávicích potížích se mohou podílet různé mechanismy, například:

• Zánětlivé procesy v oblasti malé pánve.
• Zvýšená citlivost nervového systému.
• Změny střevní motility.
• Srůsty a mechanické omezení pohyblivosti tkání.
• Současně přítomný syndrom dráždivého tračníku (IBS).
• Další samostatná gastroenterologická onemocnění.

Právě proto je důležité nepřisuzovat všechny trávicí problémy automaticky endometrióze.

Endometrióza a SIBO: zajímavá studie z roku 2025

SIBO (Small Intestinal Bacterial Overgrowth) označuje bakteriální přerůstání v tenkém střevě.

IMO (Intestinal Methanogen Overgrowth) označuje nadměrné množství mikroorganismů produkujících metan ve střevním traktu.

Tyto stavy mohou souviset s nadýmáním, bolestmi břicha, průjmy, zácpou nebo změnami střevní motility.

V únoru 2025 byla zveřejněna studie High prevalence of small intestinal bacterial overgrowth and intestinal methanogen overgrowth in endometriosis patients: A case-control study.

Výzkum zahrnoval celkovou kohortu 1 027 žen, z níž bylo vybráno 148 žen s endometriózou a 148 věkově odpovídajících kontrol.

Výsledky dechového testování na SIBO nebo IMO:

• 91,9 % žen s endometriózou mělo pozitivní dechový test.
• 83,1 % žen v kontrolní skupině mělo pozitivní dechový test.

Rozdíl mezi skupinami byl statisticky významný. Ženy s endometriózou měly také častěji zácpu a změny střevního tranzitu.

Výsledky jsou zajímavé, ale je potřeba je správně interpretovat.

Obě skupiny tvořily ženy, které již podstupovaly dechové testování. Proto nelze výsledných 91,9 % přenášet na všechny ženy s endometriózou. Studie navíc neprokazuje, že endometrióza způsobuje SIBO nebo že léčba SIBO odstraní endometriózu.

Pokud však trpíš dlouhodobým nadýmáním, průjmy, zácpou nebo dalšími zažívacími obtížemi, může být vhodné konzultovat s gastroenterologem také možnost vyšetření SIBO či IMO.

Studie o endometrióze a SIBO/IMO (2025)

Střevní mikrobiom a propustnost střev

Další oblastí výzkumu je vztah mezi endometriózou a střevním mikrobiomem.

Mikrobiom ovlivňuje řadu procesů v organismu, včetně imunitní signalizace, metabolismu některých hormonů a fungování střevní bariéry.

Vědci zkoumají, zda se u části žen s endometriózou vyskytuje střevní dysbióza, tedy změněné složení nebo fungování střevních mikroorganismů.

Pozornost se věnuje také střevní propustnosti a tomu, zda může narušená střevní bariéra souviset se zánětlivými procesy.

Zatím ale není prokázáno, že zvýšená střevní propustnost je univerzální příčinou endometriózy. Stejně tak nemáme dostatek kvalitních důkazů, že by samotná úprava mikrobiomu dokázala endometriózu vyléčit.

Výzkum této oblasti je však důležitý, protože by mohl přinést nové možnosti podpůrné péče.

Endometrióza a ADHD: co zjistila rozsáhlá studie na více než 850 tisících ženách?

Jedním ze zajímavých výzkumů je švédská populační studie Psychiatric comorbidity among women with endometriosis: nationwide cohort study in Sweden, publikovaná v roce 2020.

Výzkumníci sledovali zdravotní údaje celkem 854 361 švédských žen narozených v letech 1973–1990.

Zkoumali souvislosti mezi diagnostikovanou endometriózou a různými psychiatrickými diagnózami, včetně ADHD.

Zjistili, že ženy s endometriózou měly oproti ženám bez endometriózy vyšší pravděpodobnost některých psychiatrických diagnóz, včetně ADHD, úzkostných a depresivních poruch.

Při porovnání žen se sestrami bez endometriózy bylo relativní riziko následné diagnózy ADHD přibližně dvojnásobné (hazard ratio 1,98).

Znamená to, že každá druhá žena s endometriózou má ADHD?

Ne. Toto tvrzení ze studie nevyplývá.

Dvojnásobné relativní riziko neznamená, že ADHD má 50 % žen s endometriózou.

Jde o dvě odlišné statistické informace.

Studie také neprokazuje, že endometrióza způsobuje ADHD nebo naopak. Autoři upozorňují na možné sdílené genetické, rodinné a další biologické souvislosti.

Přesto jde o důležitý poznatek, který ukazuje, proč bychom při péči o ženy s endometriózou neměli přehlížet psychické a neurovývojové obtíže.

Kdy se o ADHD zajímat?

Pokud u sebe dlouhodobě pozoruješ například výrazné potíže s pozorností, organizací času, plánováním, impulzivitou nebo regulací emocí a tyto obtíže tě provázejí již od dětství, může být užitečné zjistit si o ADHD více informací.

Samotná únava, zapomínání nebo nesoustředěnost při chronické bolesti však diagnózu ADHD neznamenají.

Při podezření je vhodné obrátit se na odborníka, který se diagnostikou ADHD u dospělých zabývá.

Švédská studie o endometrióze, ADHD a psychickém zdraví (2020)

Endometrióza, chronická bolest a psychické zdraví

Dlouhodobá bolest může významně ovlivňovat psychický stav ženy.

Pokud se každý měsíc obáváš další menstruace, nevíš, zda zvládneš pracovní povinnosti, společenské aktivity nebo intimní život, může se to postupně promítat do mnoha oblastí každodenního fungování.

Ženy s endometriózou mohou zažívat:

• Dlouhodobý stres a napětí.
• Úzkost z očekávané bolesti.
• Frustraci z opakovaných zdravotních obtíží.
• Pocity bezmoci.
• Problémy se spánkem.
• Vyčerpání a sníženou schopnost soustředění.
• Depresivní příznaky.
• Obtíže ve vztazích a intimním životě.

Významnou roli může hrát také to, že okolí nebo zdravotníci někdy bolesti bagatelizují.

Jak spolu souvisejí bolest, stres a nervový systém?

Chronická bolest není jen jednoduchým signálem z postižené tkáně.

Na jejím prožívání se podílí také centrální nervový systém, který zpracovává a vyhodnocuje bolestivé podněty.

Při dlouhodobé bolesti se může rozvíjet takzvaná centrální senzitivizace, tedy zvýšená citlivost nervového systému na bolestivé podněty.

Stres, úzkost a nedostatek spánku mohou vnímání bolesti dále ovlivňovat.

Vzniká tak vzájemně se ovlivňující vztah mezi bolestí, psychickým stavem a fungováním nervového systému.

To ale neznamená, že si žena bolest vytváří svou psychikou nebo že je endometrióza psychosomaticky způsobené onemocnění.

Bolest je skutečná a může mít více současně působících biologických i psychosociálních mechanismů.

Práce s psychikou může být jednou z podpůrných cest, jak lépe zvládat stres, emoce a dopady chronického onemocnění na každodenní život.

Adenomyóza: jaký je rozdíl mezi endometriózou a adenomyózou?

Endometrióza je onemocnění, při kterém se ložiska tkáně podobné děložní sliznici nacházejí mimo dutinu děložní, například na pobřišnici, vaječnících nebo střevech.

Adenomyóza je gynekologické onemocnění, při kterém se endometriální žlázky a stroma nacházejí uvnitř svalové vrstvy dělohy, tedy myometria.

Na rozdíl od endometriózy, při které se ložiska nacházejí mimo dělohu, je adenomyóza lokalizovaná ve svalovině dělohy.

Obě onemocnění se však mohou vyskytovat současně.

Jaké jsou příznaky adenomyózy?

Mezi typické projevy patří silná nebo prodloužená menstruace, výrazné menstruační bolesti, chronická pánevní bolest, bolest při pohlavním styku nebo pocit tlaku v podbřišku.

Některé ženy mohou mít zvětšenou dělohu. Jiné mohou být bez příznaků.

Silné menstruační krvácení může vést také k nedostatku železa a anémii.

Jak se adenomyóza diagnostikuje?

Základem je gynekologické vyšetření, specializovaný ultrazvuk a v některých případech magnetická rezonance.

Jaké jsou možnosti léčby adenomyózy?

Podle příznaků a reprodukčních plánů může lékař doporučit hormonální léčbu, léky proti bolesti nebo chirurgické řešení.

U vybraných žen, které již neplánují těhotenství a mají závažné obtíže nereagující na jinou léčbu, může být definitivním řešením adenomyózy odstranění dělohy.

Pokud však žena současně trpí endometriózou mimo dělohu, odstranění dělohy nemusí vyřešit všechny její obtíže.

Více informací přinášejí také německá, rakouská a švýcarská odborná doporučení pro diagnostiku a léčbu endometriózy a adenomyózy, aktualizovaná v roce 2025.

Odborná doporučení DGGG/OEGGG/SGGG (2025)

Jaké jsou možnosti léčby endometriózy?

Endometrióza je chronické onemocnění, pro které v současnosti neexistuje univerzální léčba zaručující trvalé odstranění nemoci u všech žen.

Cílem léčby je zejména zmírnění bolesti a dalších příznaků, ochrana funkce postižených orgánů, zachování plodnosti podle přání ženy a zlepšení kvality života.

Volba léčby by měla být individuální.

1. Hormonální léčba

Hormonální léčba patří mezi běžně využívané postupy pro tlumení příznaků endometriózy.

Může zahrnovat kombinovanou hormonální antikoncepci, gestageny, hormonální nitroděložní systém nebo léky ovlivňující hormonální regulaci, například agonisty či antagonisty GnRH.

Cílem je ovlivnit hormonální stimulaci endometriotických ložisek a snížit bolest.

Hormonální léčba však není vhodná pro každou ženu a její výběr musí zohledňovat možné nežádoucí účinky, kontraindikace a plánování těhotenství.

2. Chirurgická léčba

Operační léčba může zahrnovat odstranění endometriotických ložisek, endometriomů nebo srůstů.

U hluboké endometriózy může být nutná spolupráce gynekologa s chirurgem, urologem a dalšími specialisty.

Rozhodnutí o operaci by mělo zohlednit rozsah onemocnění, příznaky, předchozí léčbu a reprodukční plány.

Zvláštní opatrnost je potřeba při operacích endometriomů na vaječnících, protože chirurgický výkon může ovlivnit ovariální rezervu.

Operace navíc nezaručuje, že se endometrióza v budoucnu znovu neobjeví.

3. Léčba bolesti a fyzioterapie

U chronické pánevní bolesti může být přínosná multidisciplinární péče.

Podle konkrétních obtíží může zahrnovat vhodnou analgetickou léčbu, fyzioterapii pánevního dna, rehabilitaci, práci s bolestí a psychologickou podporu.

U některých žen může být přítomné zvýšené napětí svalů pánevního dna, které bolest dále zhoršuje.

4. Péče o plodnost

Endometrióza může ovlivňovat plodnost, ale neznamená automaticky neplodnost.

Mnoho žen s endometriózou otěhotní přirozeně.

Pokud má žena potíže s otěhotněním, je vhodné individuální posouzení včetně reprodukčních plánů, věku, ovariální rezervy a dalších faktorů.

Někdy mohou být doporučeny metody asistované reprodukce.

5. Životní styl a podpůrná opatření

Součástí komplexní péče může být také pravidelný pohyb přizpůsobený zdravotnímu stavu, kvalitní spánek, vyvážená strava, práce se stresem a podpora psychického zdraví.

Protizánětlivě zaměřený jídelníček může být rozumnou součástí péče o celkové zdraví, ale zatím nemáme dostatek důkazů, že konkrétní dieta endometriózu vyléčí.

Podobně je tomu u doplňků stravy. Jejich vhodnost závisí na individuální situaci a žádný doplněk nelze považovat za prokázanou náhradu léčby.

Neexistuje jediná správná cesta pro všechny ženy. Důležité je mít dostatek informací a rozhodovat se ve spolupráci s odborníky.

WHO ve svých aktualizovaných informacích z října 2025 zdůrazňuje právě individuální léčbu a multidisciplinární podporu.

WHO – Endometriosis (2025)

Endocentra v České republice: kde vyhledat specializovanou pomoc?

V České republice bylo pro období 2026–2030 Ministerstvem zdravotnictví ustanoveno osm center vysoce specializované péče pro léčbu pokročilých forem endometriózy.

Do některých endocenter žádanku nepotřebuješ, do jiných ano. Proto si podmínky raději předem ověř přímo v konkrétním centru, telefonicky nebo e-mailem.

Seznam 8 specializovaných endocenter:

1. Ústav pro péči o matku a dítě – Praha-Podolí

Podolské nábřeží 157/36, Praha 4

Centrum pro léčbu endometriózy

2. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze – U Apolináře

Praha 2

Web nemocnice

3. Fakultní nemocnice Brno

Jihlavská 20, Brno

Web nemocnice

4. Fakultní nemocnice Plzeň

Edvarda Beneše 1128/13, Plzeň

Web nemocnice

5. Nemocnice Znojmo

MUDr. Jana Janského 2675/11, Znojmo

Web nemocnice

6. Fakultní nemocnice Ostrava

17. listopadu 1790/5, Ostrava-Poruba

Centrum pro léčbu pánevní bolesti a endometriózy

7. Nemocnice ve Frýdku-Místku

El. Krásnohorské 321, Frýdek-Místek

Web nemocnice

8. Nemocnice AGEL Nový Jičín

Nový Jičín

Centrum komplexní léčby endometriózy

Statut těchto osmi pracovišť je udělen do 31. prosince 2030.

Vedle uvedených center existují i další gynekologická pracoviště a ambulance, které se diagnostikou a léčbou endometriózy zabývají. Ministerský statut vysoce specializovaného centra není totožný s evropskou certifikací endocentra.

Kdy by žena měla vyhledat lékaře?

Vyšetření je vhodné zejména tehdy, pokud menstruaci provázejí výrazné bolesti, které narušují běžný život, pokud se opakují bolesti při sexu, vyprazdňování nebo močení, případně pokud se nedaří otěhotnět.

Pokud obtíže přetrvávají i přes běžnou péči, je vhodné vyhledat gynekologa se zkušenostmi s endometriózou.

Neodkladné vyšetření je důležité při náhle vzniklé silné bolesti břicha, mdlobách, výrazném krvácení, známkách střevní neprůchodnosti nebo akutních potížích s močením.

Můj pohled na endometriózu a komplexní přístup ke zdraví

Sama mám s endometriózou osobní zkušenost. Diagnostikována mi byla při laparoskopii v roce 2016 a od té doby jsem na své cestě ke zdraví postupně začala propojovat více oblastí péče o sebe.

Vedle gynekologické péče jsem se začala více zajímat o výživu, zánětlivé procesy, fungování nervového systému, stres a také souvislosti mezi emocemi, myslí a tělem.

Právě tato cesta mě přivedla k práci s emocemi, koučinku a dalším metodám osobního rozvoje.

Dnes se ve své práci zaměřuji především na to, jak mohou ženy lépe porozumět samy sobě, svým emocím, dlouhodobému stresu a vzorcům, které ovlivňují jejich každodenní život.

Věřím, že při péči o zdraví má smysl vnímat člověka komplexně.

To však neznamená, že si žena způsobila endometriózu sama, ale psychosomatický pohled nám pomáhá nahlížet na některé podvědomé vzorce, které mohou s endometriózou souviset a dává nám to možnost si je na své cestě zpracovávat a to může přispívat k větší psychické pohodě a to podporuje i uzdravovací procesy v těle jako je zmírnění napětí nebo lepší fungování trávicího traktu atd.

Práce s psychikou může ženám pomoci lépe zvládat stres, chronickou bolest a psychickou zátěž spojenou s onemocněním. Nemůže ale nahradit odbornou diagnostiku ani léčbu endometriózy. Slouží jako podpora žen na jejich cestě.

Jak ti mohu pomoci?

Pokud máš endometriózu a hledáš širší pohled na své zdraví, nabízím také dvouhodinové online poradenství, během kterého se můžeme věnovat tvému příběhu, zdravotním obtížím, životnímu stylu, stresu a možnostem podpůrné péče.

Součástí mé práce je také life koučink, koučink zaměřený na zdravotní témata a práce s emocemi metodou MetaPsychology.

Mým cílem je pomoci ti získat více informací, lépe porozumět sama sobě a najít konkrétní kroky, které můžeš ve svém životě postupně realizovat.

Více informací o spolupráci najdeš na Cyklus ženy – www.cykluszeny.cz.

🎗️ Žlutá stuha jako symbol endometriózy a březen jako měsíc osvěty

Žlutá stuha se stala mezinárodním symbolem osvěty o endometrióze. Představuje podporu ženám, které s tímto chronickým onemocněním žijí, a upozorňuje na potřebu včasné diagnostiky, dostupné léčby a větší informovanosti veřejnosti.

💛🎗️ Březen je celosvětově měsícem osvěty o endometrióze (Endometriosis Awareness Month). Během tohoto měsíce probíhají osvětové kampaně, vzdělávací akce a iniciativy, jejichž cílem je upozornit na příznaky endometriózy, její dopady na každodenní život žen a důležitost včasného rozpoznání onemocnění.

Cílem osvěty je také připomínat, že silná menstruační bolest, která ženu omezuje v běžném životě, by neměla být považována za normální součást menstruace.

Závěrem: co je důležité o endometrióze vědět?

Endometrióza není jen bolestivá menstruace ani onemocnění, které se týká výhradně reprodukčních orgánů.

Současné výzkumy ukazují její složité souvislosti se zánětlivými procesy, imunitním systémem, chronickou bolestí, trávením i psychickým zdravím.

Nové studie přinášejí zajímavé poznatky o genetice endometriózy, jejím vztahu ke střevnímu mikrobiomu, SIBO nebo některým neurovývojovým a psychiatrickým diagnózám.

Zároveň je důležité rozlišovat mezi tím, co již bylo vědecky prokázáno, a tím, co se teprve zkoumá.

Čím dříve žena získá správnou diagnózu a vhodnou odbornou péči, tím větší má šanci předejít některým dlouhodobým komplikacím a zlepšit kvalitu svého života.

A především – výrazné menstruační bolesti, které tě vyřazují z běžného fungování, nejsou něco, co bys měla automaticky považovat za normální součást ženství.

Vědecké zdroje a doporučená literatura

1. WHO (2025): Endometriosis – prevalence, příznaky, diagnostika a léčba.
2. ESHRE (2022): Guideline – Endometriosis – evropská doporučení pro diagnostiku a léčbu.
3. DGGG/OEGGG/SGGG (2025): Diagnosis and Therapy of Endometriosis – novější odborná doporučení zahrnující adenomyózu.
4. Nature Genetics (2023): The genetic basis of endometriosis – genetické souvislosti s bolestivými a zánětlivými stavy.
5. Halfon et al. (2025): SIBO/IMO and Endometriosis – studie střevního bakteriálního a metanogenního přerůstání.
6. Swedish nationwide cohort (2020): Psychiatric comorbidity among women with endometriosis – studie zahrnující 854 361 žen.
7. Ministerstvo zdravotnictví ČR (2026): Specializovaná endocentra – oficiální seznam pracovišť.

Upozornění: Článek má informační a vzdělávací charakter. Nenahrazuje lékařské vyšetření, diagnostiku ani léčbu. V případě zdravotních obtíží vždy konzultuj svůj stav s příslušným lékařem. Každá žena může mít jiný průběh onemocnění a vyžadovat individuální přístup.