Léčba endometriózy jídlem
Nejsem odborník na výživu a ani žádný odborník na jídlo. Pouze sdílím své vlastní zkušenosti. To chci zmínit určitě jako první, abyste si nemysleli, že tady najdete nějaký odborný návod. Každý má svou vlastní cestu, která je tou správnou cestou pouze pro něho. A to neznamená, že to bude vyhovovat někomu jinému.
Zároveň chci říct, že si nemyslím, že by šlo jenom o to si upravit stravu, ale že proces léčení jde podle mě ruku v ruce s prací na vlastní psychice. Dokonce začínám mít pocit, že psychika má mnohem větší vliv než jídlo, ale pokud už vás zdravotní stav zahnal do kouta, tak je důležité začít se změnou jídelníčku a spojit to i s prací na psychice. Protože jedno bez druhého vám nepomůže.
Dřív jsem jedla všechno.
Dokud jsem neměla žádné zdravotní problémy, tak mě nikdy nenapadlo jídlo nějak extra řešit. Většinu života jsem jedla všechno. Smažený sýr, hamburgery, špagety s cukrem a mákem, langoše i trdelníky atd.
Vyzkoušela jsem si mnoho cest. Vyzkoušela jsem jíst, co mě napadlo a neřešit následky. Vyzkoušela jsem si vegetariánství i veganství. Je pravda, že jen asi na půl roku, ale zjistila jsem, že to mému tělu nedělá vůbec dobře, tak jsem od toho upustila.
Vše začalo záněty v těle.
Když jsem měla v roce 2013 často angíny a záněty a vybrala jsem devět krabiček antibiotik, moje gynekoložka mi doporučila vysadit lepek, laktózu a omezit cukr. Postupně jsem začala vysazovat vše. Někdy v roce 2014 jsem začala s lepkem, protože jsem si původně myslela, že můj problém je ve střevech, protože jako malá jsem měla alergii na lepek. Tak jsem si to spojila s těmi záněty. Bylo mi jasné, že když jsem vybrala devět krabiček antibiotik v jednom roce, tak to s mými střevy asi zamávalo a že se mi možná ta alergie na lepek vrátila. S vysazením lepku jsem začala přes bezlepkové pečivo a později jsem vyřadila všechny obiloviny, protože OBILOVINY MAJÍ VLIV NA PROPUSTNOST STŘEV, a to může pak způsobit problémy, i když nemáte alergii na lepek.
Dalším krokem bylo vysazení laktózy. Vyřadit ze života sýry bylo pro mě těžké, protože jsem je naprosto milovala. Sýry a mléčné výrobky jsem začala vysazovat postupně přes dlouho zrající sýry, jako je například parmezán. Postupně jsem mléčné produkty vyřadila z jídelníčku úplně. Mléčnými produkty myslím i kravské, kozí a ovčí. Kozí a ovčí sýry mají menší obsah laktózy, ale laktóza tam je.
Věděli jste, že pouze 5 % populace je alergických na laktózu, ale téměř 75 % lidí trpí intolerancí laktózy? Jsme jediný živočišný druh, který přijímá mléko od jiného savce. Kráva má několik žaludků na trávení, a tak mi přijde jen logické, že většina populace má problém se strávením laktózy. Nejde jen o laktózu, ale i o mléčný cukr, a začíná se objevovat čím dál častěji alergie na kasein, který není obsažen pouze v mléce, ale je v něm ve velkém množství také.
Jak mi bylo po vysazení lepku a laktózy?
Po vysazení lepku a laktózy mi bylo už o dost lépe. Zejména mi to pomohlo od bodavých bolestí při vyprazdňování před a v období cyklu. Byla jsem na sebe celkem hrdá, jak jsem to zvládla, i když jak při vysazení lepku, tak i u vysazení laktózy jsem měla velké abstinenční příznaky. To období ale trvalo zhruba asi čtrnáct dní, a pak to už bylo v pohodě, co se týká fyzického stavu. Dál už to bylo jen o vůli. Je pravda, že když jste nemocní, tak vůle je silná. Pokud totiž něco nedodržujete správně, tak vás to hned hodí zpět k bolestem, a tak je lepší se omezit v jídle, než mít bolestivé křeče a bodavé bolesti.
Sice se mi trochu ulevilo, ale pořád jsem měla bolesti podbřišku před menstruací. Vysazení lepku a laktózy a omezení cukru mi pomohlo od zánětů v těle, což bylo super, ale pořád jsem se cítila unavená, a to se dost zhoršovalo. Dokonce se mi stávalo, že jsem začala usínat u práce. Pracovala jsem jako kosmetička, v přítmí a za doprovodu relaxační hudby, a v takovém prostředí bylo moc těžké se tomu ubránit. Pořídila jsem si i polohovací lehátko pro klientky, abych mohla u práce sedět i stát a zabránila tak usínání. Pila jsem asi šest káv denně, a stejně jsem usínala ve stoje. Bylo to hrozné. Začaly mi i bolesti při sexu.
Diagnostikovali mi endometriózu.
V červnu 2016 mi při laparoskopii diagnostikovali endometriózu, a protože díky vysazení lepku a laktózy mi bylo celkově lépe, tak jsem koncem září 2016 odjela na Nový Zéland a měla pocit, že mi to pomůže se vyléčit. Nový Zéland pro mě byl místem, kde jsem si uvědomila spoustu věcí o sobě a pomohlo mi to se začít dívat na svůj život jinak, takže když se ohlédnu zpět, tak to pro mě mělo určitě velký význam.
Na Novém Zélandu jsem neměla skoro žádné bolesti podbřišku, ale stále mě doprovázely celkem velké výkyvy nálad kolem období cyklu. Co bylo ale horší, byla únava, která je spojená s endometriózou. Bydleli jsme půl roku v autě, a tak moje strava byla většinou maso, vajíčka, rýže, tuňák z konzervy, avokáda přímo ze stromu, zelenina a ovoce, protože i když jsme měli v autě malou kuchyňku, tak vaření prostě bylo náročnější. Musím ale říct, že maso a místní ovoce bylo úžasné! Je ale pravda, že během cestování po Zélandu jsem začala své stravovací návyky porušovat a občas jsem si zhřešila nějakým tím zákuskem. Ano, přiznávám se! Bylo to hlavně brownies. V té době jsem měla pocit, že omezení cukru mi pomohlo a nemusím to dodržovat tak striktně, když už je mi lépe.
Změna stravovacích návyků s WHOLE30.
Když jsem v červenci roku 2017 přiletěla zpět, tak jsem nejdříve asi čtyři měsíce bydlela u rodičů, pak jsem se přestěhovala do bytu. S rodiči se ale pořád a často potkáváme, také pracovně. Zmiňuji to tady kvůli vlivu psychiky na můj zdravotní stav, protože jsem v listopadu a prosinci roku 2017 zažila své zatím asi nejhorší období života. Nemohla jsem mluvit ani s rodinou, ani s přáteli. Psychicky jsem byla na dně a věděla, že to musím začít řešit. Začala jsem chodit k psychoterapeutce a rozhodla se začít dodržovat přesný jídelníček – hlavně, že vysadím umělý cukr.
Nebylo to myšleno jako novoroční předsevzetí, i když to tak vypadá. Úplně náhodně to tak vyšlo. Bylo mi jedno, kolikátého je, důležitější bylo začít na tom makat. Dá se říct, že od ledna jsem začala s WHOLE30. Je to úprava stravy, která je zaměřená na zlepšení zdravotního stavu, anebo jen pro lidi, kteří si chtějí třeba jen pročistit organizmus za 30 dní. Mně tuhle knihu doporučila už kdysi moje gynekoložka společně s knihou Jídlo na prvním místě. Ležely mi doma a já jsem je otevřela až v prosinci 2017.
Nejvtipnější je, že jsem se pro změnu stravy rozhodla v době, kdy jsem se rozhodla si i založit blog. Bylo to hodně hektické a já na přípravu jídel neměla moc čas, ale i tak jsem do toho šla.
U WHOLE30 se doporučuje vysadit obiloviny, laktózu, luštěniny a umělý cukr a minimalizovat příjem fruktózy. Doporučují vše vysadit naráz. Já jsem lepek i laktózu měla už dlouho vysazené a čtyři měsíce před odletem ze Zélandu jsem už nejedla ani ty zákusky. Zase jsem si stravu hlídala.
Na WHOLE30 jsem najížděla postupně. Já to tak prostě mám. Je to můj postup. Hlavně je vtipné, že jsem se pro to rozhodla v době, kdy jsem zakládala blog, což se zdá jako nadlidský výkon, ale mně šlo o to, že když už jsem se rozhodla uzdravit a zároveň dělat něco, co má smysl, a to znamenalo si založit blog, tak jsem nechtěla na nic víc čekat. Chtěla jsem to zrealizovat všechno.
Ráda bych zmínila, že jsem knihu WHOLE30, a i knihu Jídlo na prvním místě, neměla přečtenou, takže jsem na totální změnu stravy nebyla úplně připravená. V podstatě jsem si říkala, že když mám vysazený lepek a obiloviny celkově, a také laktózu, tak vysadím jen cukr, trochu si upravím jídlo podle nějakých receptů WHOLE30 a bude to. Byla to trochu naivní představa, ale řekla jsem si, že na sebe v tom nebudu tlačit, protože chci začít se změnou. A že budu postupovat pomalu, podle toho, co mi čas dovolí, a postupně to budu pilovat.
Uvedu vás do situace. Chodím na osmou hodinu do práce. Domů přicházím kolem 15.30h.Když nakupuji, tak přijdu domů kolem 17h. Asi hodinu a půl až dvě hodiny denně trávím přípravou jídel na další den. Zbytek dne mi zbýval na přípravy blogu – konzultace po skypu s Weef, která mi dělala webovky www.evazenam.cz, psaní článků, učení se jak stříhat videa, učení se upravovat fotky, učení se natáčet videa v dobré kvalitě, abych byla dobře zaostřená, vyfocení fotek na blog, kterými se budu moct prezentovat atd. Zahrnovalo to mnoho pokusů a omylů. Každý den zhruba od 18-19h do 22h a veškerý čas o víkendech jsem pracovala na blogu. Na tomto všem jsem pracovala společně s Weef a kámošem, který mě učil stříhat videa a upravovat fotky asi dva měsíce. Pauzu jsem si dala jen na Vánoce.
Tak tedy zbývalo vysadit umělý cukr. Začala jsem tak, že jsem odstranila veškerý umělý cukr – bílý, hnědý, med, rýžový sirup atd. Vysadila jsem i stevii, protože stevie je sice považovaná za náhradu cukru, ale já si nejsem jistá zpracováním stevie atd. A konec konců by to jen podněcovalo v těle chuť na sladké.
Začínala jsem tak, že jsem jedla ze začátku víc ovoce, když jsem měla chuť na sladké, a postupně jsem ho vysazovala také. Naštěstí jsem na Instagramu natrefila na úžasný profil jedné úžasné slečny, která také začala držet WHOLE30, ale ona to vzala opravdu poctivě. Je to Lenička Králíčková, která má Instagram: @lenikralickova. Na jejím Instagramu jsem zjišťovala v rychlém čase informace z knížek WHOLE30 a Jídlo na prvním místě bez toho, abych je musela číst. Lenička mi i odpovídala na moje zprávy a trpělivě mi vysvětlovala, co jsem potřebovala.
Pokud se k Leni objednáte na osobní konzultaci na e-mail: [email protected] a napíšete, že jste dostali kontakt ode mě, tak budete mít 100,- slevu. Konzultace probíhá formou rozhovoru, kdy Lenička zjistí váš zdravotní stav a stravovací návyky a na základě toho probere různé varianty změn a navíc vám zašle jídelníček na míru přesně pro vás na základě zjištěných informací a vzhledem k vašim možnostem. Navíc je schopná pro vás připravit i vegetariánskou variantu, takže se na ni nebojte obrátit. Lenička je velmi milá a navíc opravdový odborník v tom, co dělá. Mě velmi pomohla a proto jsem velmi ráda, že jsme navázali spolupráci.
Koncem února jsem se zaměřila na některé pasáže z knih, o kterých jsem díky Leničce věděla, že je důležité si přečíst. Změna jídelníčku mi prospívala, a tak jsem to dotáhla k dokonalosti. Podle knížky Jídlo na prvním místě jsem si začala dělat správné porce jídla a jíst 3x až 4x denně. Jím vždy takovou porci jídla, kdy mám na jednu až dvě dlaně bílkoviny na talíři. Většinou jsou bílkoviny v podobě masa nebo vajec, k tomu zbytek talíře zaplním zeleninou, která je buď čerstvá, nebo grilovaná. Ovoce jím nízkosacharidové dvakrát denně, ale jen tolik, kolik se vejde do jedné pěsti. Nízkosacharidové ovoce jsou například borůvky, maliny, jahody atd. Je pravda, že teď to mám tak, že někdy na ovoce nemám vůbec chuť, takže si ho někdy nedám vůbec. Je ale taky pravda, že kolem cyklu, a hlavně při ovulaci, mám na ovoce chuť víc, takže v tomto období si většinou dávám ovoce dvakrát denně. Dávka oleje na jednu porci jídla je asi na jeden palec. Všechny potraviny, které se mohou konzumovat, jsou hezky vypsané v knize WHOLE30. Já jsem si tu dvoustránku vyfotila do mobilu, a když jsem nevěděla, jestli danou potravinu můžu, tak jsem se mrkla. Je praktické to mít na začátku stále u sebe, když si člověk není jistý.
Pořád nízkosacharidové ovoce jím a je otázkou, jestli tomu tak bude i dál. Přemýšlím nad tím, že bych ho vyřadila z jídelníčku úplně, ale zatím jsem se ještě nerozhodla. Stále piji kávu, a to je také téma na diskuzi. Kávu bych chtěla vyřadit z toho důvodu, protože zvyšuje hladinu estrogenu. Podle článků z internetu a podle studií vyplývá, že vypití většího množství než dva šálky denně zvyšuje hladinu estrogenu v těle ženy. Moje gynekoložka mi ale říkala, že to nejsou potvrzené informace. Stále se učím. Je ale složité se vyznat v informacích na internetu, protože je jich tam sice hromada, ale také hromada protichůdných názorů. Budu se řídit srdcem.
Strava je u endometriózy kontroverzní téma!
Zjistila jsem, že stravování při endometrióze je docela dost kontroverzní téma. Téměř všechny ženy s touto nemocí to řeší a hledají správný návod na to, jak jíst, aby se uzdravily. Chtěla bych říct, že podle mě jednotný a správný návod neexistuje. To je dobře, protože každá jsme jinak nastavená a každé z nás prospívá něco jiného.
Já si myslím, že tato nemoc nám přichází do života jako učitelka, která nás má naučit především poslouchat samu sebe, naladit se na sebe a řídit se tím, co cítíme.
Moc se mi líbí názor mé kamarádky, která říká: „Já jsem ráda, že na endometriózu neexistuje léčba, protože jsme nuceny si na to přijít samy. Kdyby léčba existovala, tak bychom chodily k doktorům a zobaly pilulky. Problém by se stejně nevyřešil a přišla by nám do života třeba ještě horší nemoc. Teď jsme vlastně nuceny se na sebe naladit. Jsme vlastně nuceny k tomu, abychom pracovaly na svém ženství a poslouchaly signály svého těla. Jsme nuceny se léčit přírodní cestou a cestou samy k sobě, a tím způsobem si to vyléčíme.“
A já? Ano, jsem stále na začátku a postupně se v tom začínám orientovat. Jste se mnou na začátku mé cesty k uzdravení. Jste se mnou na začátku mé cesty k tomu, jak jíst při endometrióze a jak pracovat se svou psychikou. Jste se mnou na mé cestě, která nemá být návodem. Nedávám vám návod na to, jak se při endometrióze správně stravovat. Chci vám jen ukázat nějaký směr, který vás může inspirovat. Chci vás inspirovat k tomu, jak se mít ráda, jak milovat svou ženskost a jak milovat svou dělohu. Chci vám ukázat, jak pracuji na tom, abych se milovala a abych nebrala své tělo jako samozřejmost, ale jako úžasný dar, za který každý den děkuji. Děkuji každý den za to, že dýchám, chodím, vidím. Děkuji svým nohám, že mi statečně slouží a vždy mě donesou tam, kam potřebuji.
Nemám patent na rozum a stále se učím. Stále se učím mít se ráda a přijímat lidi i situace, které mají za úkol mě v životě učit. Můj blog není návodem na život. Je to jen ukázka toho, jak žiju já.